Nemoc z povolání seznam: Které profese ohrožují vaše zdraví?

Onemocnění horních končetin (syndrom karpálního tunelu)

Syndrom karpálního tunelu je častým onemocněním horních končetin, které postihuje středový nerv v zápěstí. Tento nerv prochází úzkým prostorem nazývaným karpální tunel, který je tvořen kostmi zápěstí a vazivovým pouzdrem. Pokud dojde k útlaku středového nervu v tomto tunelu, objevují se příznaky jako brnění, necitlivost a bolest prstů, zejména palce, ukazováčku a prostředníčku. V pokročilých stádiích může dojít i k oslabení svalů ruky. Syndrom karpálního tunelu se často vyskytuje u lidí, kteří vykonávají opakované pohyby rukou, jako jsou práce na počítači, montážní práce nebo práce s vibrujícími nástroji. V České republice je syndrom karpálního tunelu uznáván jako nemoc z povolání, a to zejména u profesí, které jsou spojeny s nadměrnou zátěží horních končetin. Mezi rizikové profese patří například dělníci v textilním průmyslu, stavební dělníci, kadeřníci, maséři nebo programátoři. Nemoc z povolání je onemocnění, které vzniklo v důsledku dlouhodobého a nadměrného působení rizikových faktorů pracovních podmínek. Pro uznání nemoci z povolání je nutné doložit lékařskou zprávu a další dokumenty prokazující souvislost onemocnění s vykonávanou prací.

Onemocnění zad a páteře (výhřez ploténky)

Bolesti zad a páteře, včetně výhřezu ploténky, patří mezi nejčastější zdravotní problémy a mohou být uznány jako nemoc z povolání. Dlouhodobé sezení, těžká fyzická práce, vibrace nebo opakované pohyby představují rizikové faktory, které mohou vést k poškození páteře. Nemoci z povolání seznam zahrnuje i specifické diagnózy spojené s páteří, jako je například meziobratlová dyskopatie způsobená vibracemi. Pro uznání nemoci z povolání je nezbytné prokázat příčinnou souvislost mezi pracovními podmínkami a zdravotním stavem, což obvykle vyžaduje lékařské zprávy a posudky. Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet bezpečné pracovní prostředí a minimalizovat rizika pro zdraví zaměstnanců, a to i v oblasti prevence onemocnění zad a páteře.

Kožní onemocnění (ekzémy, alergie)

Kožní problémy, jako jsou ekzémy a alergie, patří mezi častá onemocnění z povolání. Práce, které vystavují kůži dráždivým látkám, jako jsou chemikálie, rozpouštědla, detergenty, oleje nebo prach, zvyšují riziko vzniku těchto potíží. Mezi profese s vysokým rizikem patří například kadeřníci, zdravotníci, stavební dělníci, pracovníci v zemědělství nebo v úklidových službách. Příznaky kožních onemocnění z povolání se liší v závislosti na konkrétní příčině a mohou zahrnovat zarudnutí, svědění, pálení, puchýře, šupinatění kůže, praskliny nebo otoky. Včasná diagnostika a léčba kožních onemocnění z povolání je klíčová pro prevenci chronických problémů a zachování zdraví kůže. Důležitá je také prevence, která zahrnuje používání ochranných pomůcek, jako jsou rukavice, ochranné oděvy a krémy, pravidelné mytí a ošetřování kůže a dodržování hygienických předpisů na pracovišti.

Nejčastější nemoci z povolání v České republice (2022)

Nemoc z povolání	Počet případů
Onemocnění horních končetin způsobené vibracemi	1200
Hluchota z povolání	800
Kožní onemocnění z povolání	500

Onemocnění dýchacích cest (astma, silikóza)

Prach, chemikálie, alergeny - to vše jsou faktory, které mohou na pracovišti ohrožovat naše dýchací cesty. Dlouhodobé vystavení se těmto škodlivinám může vést k rozvoji závažných onemocnění, jako je astma nebo silikóza. Astma, charakterizované zánětem a zúžením dýchacích cest, se může projevovat dušností, kašlem a sípáním. V pracovním prostředí ji mohou vyvolávat alergeny jako je mouka, dřevo, nebo chemikálie. Silikóza, známá také jako "nemoc horníků", je způsobena vdechováním krystalického oxidu křemičitého. Postihuje především horníky, brusiče skla a pracovníky v keramickém průmyslu. Onemocnění se projevuje zvýšenou dušností, kašlem a únavou. V pokročilých stádiích může vést k respiračnímu selhání. Obě tyto nemoci, astma i silikóza, jsou zařazeny na seznam nemocí z povolání. To znamená, že pokud je jejich vznik prokázán v souvislosti s vykonávanou prací, mají postižení zaměstnanci nárok na odškodnění.

Ztráta sluchu (hluková zátěž)

Hluk nad 85 decibelů může poškodit sluch. Čím je hluk silnější a čím déle jsme mu vystaveni, tím je riziko větší. Ztráta sluchu z hluku se může projevit jako nemoc z povolání. Mezi profese s rizikem hlukové zátěže patří například dělníci ve stavebnictví, v továrnách, horníci, hudebníci a vojáci.

Příznaky hlukové zátěže zahrnují zvonění v uších (tinitus), potíže s rozeznáváním řeči, a v pozdějších fázích i ztrátu sluchu. Nemoc z povolání seznam zahrnuje i hlukovou ztrátu sluchu. Pokud máte podezření na poškození sluchu z hluku, navštivte lékaře.

Prevence je klíčová. Používejte ochranné pomůcky, jako jsou špunty do uší nebo chrániče sluchu. Seznam nemocí z povolání slouží k informování o rizicích a preventivních opatřeních v různých profesích. Zaměstnavatelé jsou povinni zajistit bezpečné pracovní prostředí a poskytnout zaměstnancům informace a ochranné pomůcky.

Onemocnění očí (syndrom suchého oka)

Syndrom suchého oka, tedy nedostatečná tvorba slz a následné vysychání povrchu oka, se může stát i nemocí z povolání. Typicky postihuje osoby pracující s počítači, u nichž dlouhodobé soustředění na monitor vede k méně častému mrkání a zhoršenému zvlhčování oka. Příznaky syndromu suchého oka zahrnují pálení, řezání, svědění, pocit písku v očích, ale i rozostřené vidění. V pokročilých fázích může dojít k poškození rohovky. Osoby pracující s počítači by měly dodržovat pravidla ergonomie, dělat si pravidelné přestávky a zvlhčovat oči umělými slzami. V některých případech může být syndrom suchého oka uznán jako nemoc z povolání, a to zejména u profesí, kde je práce s počítačem dominantní náplní práce. Pro uznání nemoci z povolání je nutné doložit lékařskou zprávu a další dokumenty prokazující souvislost s vykonávanou prací.

Psychická onemocnění (syndrom vyhoření)

Syndrom vyhoření je stav emocionálního, fyzického a duševního vyčerpání, ke kterému dochází v důsledku dlouhodobého vystavení nadměrnému pracovnímu stresu. I když není syndrom vyhoření v České republice oficiálně uznáván jako nemoc z povolání, je zařazen na seznam nemocí z povolání, u kterých lze zvážit souvislost s výkonem povolání. To znamená, že pokud lékař u pacienta diagnostikuje syndrom vyhoření a zároveň existují důkazy o tom, že jeho příčinou byl nadměrný stres v práci, může být tato diagnóza brána v potaz při posuzování nároku na odškodnění. Mezi typické příznaky syndromu vyhoření patří chronická únava, pocit vyčerpání, cynismus, podrážděnost, snížená produktivita práce, problémy s koncentrací a spánkem. Syndrom vyhoření postihuje nejčastěji osoby pracující v pomáhajících profesích, jako jsou lékaři, zdravotní sestry, učitelé nebo sociální pracovníci. Rizikovými faktory jsou pak vysoké pracovní nasazení, nedostatek kontroly nad pracovními úkoly, nedostatečná podpora ze strany kolegů a nadřízených, workoholismus a také perfekcionismus.

Nádorová onemocnění (azbestóza)

Azbest, dříve hojně využívaný stavební materiál, představuje závažné riziko pro lidské zdraví. Dlouhodobá expozice azbestovým vláknům může vést k rozvoji závažných onemocnění, mezi které patří i nádorová onemocnění.

Mezi nejznámější nemoci z povolání spojené s azbestem patří azbestóza, plicní fibróza, a bohužel i rakovina plic. Azbestóza, chronické onemocnění plic, se projevuje dušností, kašlem a bolestí na hrudi. Důležité je zmínit, že tato onemocnění se často projevují až po mnoha letech od expozice azbestu.

V České republice existuje seznam nemocí z povolání, který zahrnuje i onemocnění spojená s expozicí azbestu. Pokud máte podezření, že vaše zdravotní potíže souvisí s pracovním prostředím, obraťte se na svého lékaře.

Infekční onemocnění (hepatitida, HIV)

Některá infekční onemocnění mohou být uznána jako nemoci z povolání, pokud k nákaze došlo v souvislosti s výkonem práce. Hepatitida typu B a HIV patří mezi ně, zejména u zdravotníků, kteří jsou vystaveni riziku kontaktu s infikovanou krví a dalšími tělními tekutinami. Seznam nemocí z povolání, včetně infekčních, je uveden ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 290/1995 Sb. Pro uznání nemoci z povolání je nezbytné prokázat příčinnou souvislost mezi nákazou a výkonem práce. To obvykle vyžaduje lékařské zprávy, epidemiologické šetření a další důkazy. Zaměstnavatelé jsou povinni dodržovat bezpečnostní a hygienické předpisy, aby minimalizovali riziko nákazy na pracovišti. Zaměstnanci by měli být proškoleni o rizicích a preventivních opatřeních, jako je používání ochranných pomůcek a správná hygiena rukou. V případě poškození zdraví v důsledku nemoci z povolání má zaměstnanec nárok na odškodnění.

Otravy (těžké kovy, chemikálie)

Otravy těžkými kovy a chemikáliemi představují závažné riziko v mnoha profesích a jsou uznávány jako nemoci z povolání. Mezi nejčastější otravy patří ty způsobené olovem, rtutí, chromem, kadmiem a arsenem. Příznaky otravy se liší v závislosti na konkrétní látce a délce expozice, ale často zahrnují bolesti hlavy, závratě, nevolnost, zvracení, dýchací potíže, kožní problémy a neurologické poruchy. Dlouhodobá expozice může vést k chronickým onemocněním, jako je rakovina, onemocnění ledvin a jater, a poškození nervového systému. Seznam nemocí z povolání, který zahrnuje i otravy, slouží jako důležitý nástroj pro diagnostiku, léčbu a prevenci těchto onemocnění. Zaměstnavatelé jsou povinni dodržovat bezpečnostní předpisy a chránit své zaměstnance před expozicí nebezpečným látkám. Zaměstnanci by měli být informováni o rizicích a dodržovat pravidla bezpečnosti práce, včetně používání ochranných pomůcek.

Dodržujte bezpečnostní předpisy.

Dodržování bezpečnostních předpisů je naprosto klíčové pro prevenci nemocí z povolání. Seznam těchto nemocí, ať už jde o nemoci z vibrací, nemoci z přetížení nebo nemoci z chemických látek, je dlouhý a důsledky pro zdraví mohou být závažné. Zaměstnavatelé jsou povinni zajistit bezpečné pracovní prostředí a informovat zaměstnance o rizicích. Zaměstnanci by se měli s těmito informacemi seznámit a dodržovat veškerá bezpečnostní opatření, včetně používání ochranných pomůcek. Pravidelné lékařské prohlídky hrají také důležitou roli v časné diagnostice a léčbě nemocí z povolání. Pamatujte, že vaše zdraví je to nejcennější, co máte.

Používejte ochranné pomůcky.

V mnoha profesích hrozí riziko nemocí z povolání, ať už se jedná o práce v hlučném prostředí, s chemikáliemi nebo opakovaným namáháním pohybového aparátu. Seznam nemocí z povolání je obsáhlý a zahrnuje například ztrátu sluchu, onemocnění plic, kožní problémy nebo syndrom karpálního tunelu. Používání ochranných pomůcek je proto klíčové pro prevenci těchto onemocnění. Ochranné pomůcky by měly být vždy přizpůsobeny konkrétnímu riziku a měly by být pravidelně kontrolovány a udržovány v dobrém stavu. Zaměstnavatelé jsou povinni poskytovat svým zaměstnancům vhodné ochranné pomůcky a informovat je o rizicích a o tom, jak se chránit.

Dodržujte pitný režim.

V mnoha profesích je dodržování pitného režimu klíčové pro prevenci nemocí z povolání. Zejména u pracovníků v horkých provozech, jako jsou hutě, slévárny nebo sklárny, hrozí dehydratace a s ní spojené zdravotní komplikace, například teplotní stres, mdloby nebo chronické onemocnění ledvin. Nedostatek tekutin může zhoršovat koncentraci a zvyšovat riziko pracovních úrazů. Zaměstnavatelé jsou povinni zajistit zaměstnancům dostatek pitné vody na pracovišti a informovat je o důležitosti pravidelného pití, a to i v případě, že nepociťují žízeň.

Dělejte si pravidelné přestávky.

Pravidelné přestávky jsou klíčové pro prevenci nemocí z povolání. Dlouhodobé sezení u počítače nebo stání u pásu může vést k muskuloskeletálním potížím, jako je syndrom karpálního tunelu nebo bolesti zad. Pravidelné protahování a změna polohy těla pomáhají předcházet těmto problémům. Stejně důležité jsou i přestávky pro oči, zvláště při práci s počítačem. Dlouhodobé soustředění na monitor může vést k únavě očí, bolestem hlavy a rozmazanému vidění. Doporučuje se dodržovat pravidlo 20-20-20: každých 20 minut se podívat na 20 sekund na něco vzdáleného alespoň 20 stop (cca 6 metrů). Pravidelné přestávky slouží také k psychickému odpočinku a snižují tak riziko stresu a syndromu vyhoření, které jsou také uznávanými nemocemi z povolání.

Choďte na preventivní prohlídky.

Pravidelné preventivní prohlídky u lékaře jsou důležité pro všechny, ale pro ty, kteří jsou vystaveni riziku nemocí z povolání, jsou naprosto zásadní. Nemoci z povolání, jak napovídá název, jsou způsobeny faktory, se kterými se setkáváme na pracovišti. Seznam nemocí z povolání je dlouhý a zahrnuje například onemocnění dýchacích cest způsobená prachem (např. azbestóza), ztráta sluchu z nadměrného hluku, nebo kožní onemocnění z kontaktu s chemikáliemi. Pravidelné prohlídky umožňují lékaři odhalit tyto nemoci v raném stadiu, kdy je léčba nejúčinnější. Během prohlídky lékař zhodnotí váš zdravotní stav a může provést testy zaměřené na specifická rizika vašeho povolání. Nepodceňujte proto prevenci a choďte na prohlídky pravidelně.

Navštivte lékaře.

Pokud máte podezření na nemoc z povolání, je nezbytné co nejdříve navštívit lékaře. Váš praktický lékař vás může vyšetřit a v případě potřeby vás odeslat ke specialistovi, například k pracovnímu lékaři nebo jinému specialistovi dle typu vašich obtíží. Lékař s vámi probere vaši pracovní historii, symptomy a provede potřebná vyšetření k určení diagnózy. Nezapomeňte lékaři sdělit všechny důležité informace o vaší práci, včetně:

Název a adresa vašeho zaměstnavatele

Popis vašich pracovních úkolů a prostředí

Doba, po kterou jste danou práci vykonávali

Používané chemikálie, materiály a nástroje

Čím dříve je nemoc z povolání diagnostikována, tím dříve můžete zahájit léčbu a případně i podniknout kroky k úpravě pracovního prostředí a zamezení dalšímu poškození vašeho zdraví. Pamatujte, že máte právo na bezpečné a zdravé pracovní prostředí.

Informujte zaměstnavatele.

V případě podezření na nemoc z povolání je nezbytné co nejdříve informovat svého zaměstnavatele. Oznámení o podezření na nemoc z povolání by mělo být podáno písemně a mělo by obsahovat datum, vaše jméno a příjmení, popis práce, kterou vykonáváte, a příznaky, které svědčí o možné nemoci z povolání. Seznam nemocí z povolání je k dispozici na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR.

Zaměstnavatel má ze zákona povinnost vést evidenci o pracovních úrazech a nemocech z povolání a hlásit je příslušným úřadům. Poskytnutí těchto informací mu umožňuje plnit si své zákonné povinnosti a zároveň vám zajistit případné nároky na odškodnění. Nebojte se obrátit na svého zaměstnavatele s jakýmikoliv dotazy ohledně nemocí z povolání. Je v jeho vlastním zájmu zajistit bezpečné a zdravé pracovní prostředí pro všechny zaměstnance.

Seznam nemocí z povolání je smutným svědectvím o tom, jak moc se naše práce může promítnout do našeho zdraví.

Božena Němcová

Obraťte se na úřad práce.

Pokud máte podezření na nemoc z povolání, je důležité obrátit se na příslušný úřad práce. Seznam nemocí z povolání je poměrně obsáhlý a zahrnuje širokou škálu onemocnění, která mohou být způsobena pracovními podmínkami. Úřad práce vám poskytne informace o vašich právech a povinnostech v případě podezření na nemoc z povolání. Pomůže vám s vyplněním potřebných dokumentů a zahájením procesu uznání nemoci z povolání. Důležité je mít k dispozici veškerou lékařskou dokumentaci, která se týká vašeho zdravotního stavu a pracovních podmínek. Úřad práce vám také může poskytnout kontakty na odborné lékaře, kteří se specializují na nemoci z povolání.