Kdy se krátí dovolená? Zjistěte, kdy o ni můžete přijít!

Nemoc během dovolené

Plánovaná dovolená je časem odpočinku a načerpání nových sil. Co se ale stane, když nás během dovolené postihne nemoc? Můžeme si dny strávené v posteli "načerpat" jindy? Zákoník práce v § 218 hovoří jasně - pokud zaměstnanec onemocní během dovolené a dovolená trvá déle než 3 kalendářní dny, má právo na to, aby se mu dny pracovní neschopnosti do dovolené nepočítaly. Důležité je ale vědět, že o dobu nemoci se dovolená neprodlužuje automaticky. Zaměstnanec musí splnit několik podmínek. Především je nutné ihned informovat zaměstnavatele o vzniku pracovní neschopnosti a následně mu doručit potvrzení od lékaře. Zaměstnavatel pak odebere dny pracovní neschopnosti z dovolené a umožní zaměstnanci čerpat náhradní dovolenou v pozdějším termínu. Je důležité si uvědomit, že krácení dovolené se týká pouze dnů, kdy byl zaměstnanec skutečně v pracovní neschopnosti. Pokud by byl například nemocný jen dva dny, na krácení dovolené by neměl nárok.

Pracovní neschopnost

Pracovní neschopnost, ať už z důvodu nemoci nebo úrazu, je jednou ze situací, kdy může dojít ke krácení dovolené. Zákoník práce stanoví, že pokud zaměstnanec onemocní v průběhu dovolené a tato nemoc je kryta dokladem o pracovní neschopnosti, pak se mu tato doba nepočítá do dovolené. Jinými slovy, za dny strávené na nemocenské si zaměstnanec může dovolenou prodloužit o odpovídající počet dní. Důležité je, aby zaměstnanec neprodleně informoval svého zaměstnavatele o vzniku pracovní neschopnosti a následně mu doručil příslušné potvrzení od lékaře.

Ošetřování člena rodiny

Péče o člena rodiny sama o sobě není důvodem ke krácení dovolené. Zaměstnavatel nemůže zkrátit dovolenou jen proto, že se zaměstnanec stará o nemocné dítě nebo jiného člena rodiny. Zákoník práce přesně stanovuje situace, kdy je krácení dovolené možné, a péče o rodinu mezi ně nepatří. Krácení dovolené je výjimečným krokem a je možné pouze ze zákonných důvodů, jako je například nevykonávání práce pro překážky na straně zaměstnance po dobu delší než 6 měsíců. V takovém případě se dovolená krátí za každý celý měsíc překážky v práci o jednu dvanáctinu. Důležité je pamatovat, že krácení dovolené podléhá striktním pravidlům a zaměstnavatel je povinen je dodržovat.

Dovolená může být zkrácena pouze ve výjimečných případech stanovených zákoníkem práce, například z důvodu naléhavých provozních důvodů, které nebylo možné předvídat.

Zdeněk Pospíšil

Živelná pohroma

Živelná pohroma, jako je povodeň, zemětřesení nebo požár, může citelně zasáhnout do života a zhatit plány, včetně dovolené. V případě, že vás postihne živelná pohroma během dovolené, vyvstává otázka, zda a za jakých podmínek je možné dovolenou zkrátit a čerpat náhradu za ztracené dny. Zákoník práce bohužel neobsahuje specifickou úpravu pro případy živelných pohrom. Zaměstnanec se tak musí řídit obecnými ustanoveními o překážkách v práci a dohodou se zaměstnavatelem. V první řadě je důležité informovat zaměstnavatele o vzniklé situaci a nemožnosti pokračovat v dovolené. Následně je vhodné se zaměstnavatelem dohodnout na dalším postupu. Zaměstnavatel může v takových případech projevit vstřícnost a umožnit zaměstnanci čerpat dovolenou v náhradním termínu nebo poskytnout neplacené volno.

Stávka v podniku

V případě stávky v podniku, ať už se jedná o stávku na pracovišti, kde je zaměstnanec zaměstnán, nebo o stávku v jiném podniku, která má vliv na jeho práci, se mohou objevit otázky ohledně dovolené. Důležité je si uvědomit, že účast na stávce, pokud je legální a v souladu se zákoníkem práce, se nepovažuje za dobu, kdy je možné krátit dovolenou. Zaměstnanec má právo na celou dovolenou, i když se účastnil stávky. Nicméně, pokud by stávka v jiném podniku znemožnila čerpání dovolené z provozních důvodů, může zaměstnavatel dovolenou přesunout na jiný termín. Vždy je však nutné o tom zaměstnance informovat v souladu se zákoníkem práce a s dostatečným předstihem.

Překážky na straně zaměstnavatele

Existují situace, kdy i přes zdánlivou jasnost zákoníku práce může mít zaměstnavatel problém s krácením dovolené. Zaměstnavatel by si měl být vědom rizik spojených s jednostranným krácením dovolené. Neplatné krácení dovolené může vést k pokutám ze strany inspektorátu práce, a v krajním případě i k žalobě ze strany zaměstnance. Zaměstnavatel by měl dbát na řádné zdokumentování všech důvodů pro krácení dovolené. Důležité je také komunikovat se zaměstnancem a snažit se najít společné řešení. Někdy může být vhodnější hledat alternativní řešení, například posunutí dovolené, neplacené volno, apod. Pamatujte, že spokojený zaměstnanec je pro každou firmu tou nejlepší vizitkou.

Dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem

Dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o čerpání dovolené je sice možná, ale v otázce krácení dovolené má svá omezení. Zaměstnavatel nemůže jednostranně zkrátit dovolenou, na které se již se zaměstnancem dohodl. Výjimku tvoří pouze situace, kdy je provoz zaměstnavatele ohrožen živelnou událostí, jinou obdobnou událostí nebo naléhavými a nepředvídatelnými pracemi. V takovém případě může zaměstnavatel i přes předchozí dohodu dovolenou zkrátit, a to i z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance. Zaměstnanec má ale právo na náhradu mzdy za dobu čerpání dovolené, o kterou mu byla dovolená zkrácena, a zaměstnavatel je povinen mu poskytnout náhradní termín dovolené. Krácení dovolené je tedy možné pouze ve výjimečných případech a vždy s ohledem na práva zaměstnance.

Nepoměr mezi dovolenou a odpracovanou dobou

V některých případech může dojít k situaci, kdy je poměr mezi dovolenou a odpracovanou dobou v nerovnováze. To se stává nejčastěji tehdy, když zaměstnanec odchází ze zaměstnání dříve, než splní podmínky pro čerpání celé dovolené, na kterou by za daný rok měl nárok. V takovém případě se dovolená krátí. Krácení dovolené se provádí tak, že se vypočítá poměr odpracované doby k celkové době, za kterou náleží dovolená. Například pokud má zaměstnanec nárok na 4 týdny dovolené a odpracuje pouze polovinu roku, bude mu krácena dovolená na polovinu, tedy na 2 týdny. Je důležité si uvědomit, že krácení dovolené se řídí zákoníkem práce a existují určité výjimky a specifické situace, kdy se dovolená nekrátí, například v případě skončení pracovního poměru z důvodu organizačních změn u zaměstnavatele nebo z důvodu přechodu na jinou práci.

Výpovědní doba a dovolená

Výpovědní doba je časový úsek, během kterého je zaměstnanec povinen setrvat v pracovním poměru po podání nebo doručení výpovědi. Během této doby se uplatňují pravidla pro čerpání dovolené. Obecně platí, že zaměstnanec má právo na čerpání dovolené i v době výpovědní doby. Zaměstnavatel je povinen mu dovolenou poskytnout, a to i v případě, že by tím došlo k překročení termínu skončení pracovního poměru. Výjimkou jsou případy, kdy je dovolená krácena. K tomu může dojít v několika případech. Pokud pracovní poměr končí výpovědí ze strany zaměstnance, dovolená se krátí o jednu třetinu za každých započatých čtrnáct dní trvání výpovědní doby, nepřesahuje-li tato doba polovinu stanovené výpovědní doby. Krácení dovolené se neuplatní, pokud pracovní poměr končí dohodou nebo výpovědí ze strany zaměstnavatele. V praxi to znamená, že pokud zaměstnanec dává výpověď a jeho výpovědní doba je kratší než 2 měsíce, dovolená se nekrátí. Pokud je výpovědní doba delší, dovolená se krátí pouze za tu část, která přesahuje 2 měsíce.

Nástup na mateřskou dovolenou

Nástup na mateřskou dovolenou je důležitým milníkem v životě ženy a s ním souvisí i některé otázky ohledně dovolené. Obecně platí, že dovolená se krátí za neodpracované dny, a to i v případě mateřské dovolené. Pokud tedy nastupujete na mateřskou dovolenou v průběhu roku, nárok na dovolenou se vám poměrně krátí.

Nicméně existují i situace, kdy je možné dovolenou nekrátit. Například pokud se vracíte z rodičovské dovolené a nastupujete na mateřskou dovolenou s dalším dítětem, nárok na dovolenou vám zůstává v plné výši. Stejně tak v případě, že vám v době mateřské dovolené vznikne nárok na dovolenou za další kalendářní rok, tato dovolená se vám nekrátí.

Je důležité si uvědomit, že problematika krácení dovolené v souvislosti s mateřskou dovolenou je poměrně komplexní a existuje zde řada výjimek a specifických situací. Vždy je proto vhodné obrátit se na mzdové oddělení vašeho zaměstnavatele nebo na odborníka v oblasti pracovního práva, kteří vám poskytnou přesné informace a rady šité na míru vaší konkrétní situaci.

Změna zaměstnání v průběhu roku

Změna zaměstnání v průběhu roku s sebou přináší několik otázek, a jednou z nich je i dovolená. Pokud zaměstnanec během roku změní práci, má nárok na poměrnou část dovolené u původního zaměstnavatele. Krácení dovolené je pak možné u nového zaměstnavatele, a to v případě, že zaměstnanec u něj nepracuje dostatečně dlouho, aby mu vznikl nárok na celou dovolenou. Zákoník práce stanovuje podmínky, za kterých je možné dovolenou krátit. Důležité je zmínit, že krácení dovolené je možné pouze za určitých okolností a v souladu se zákonem. Zaměstnanec by se měl s podmínkami krácení dovolené seznámit a v případě nejasností se obrátit na svého zaměstnavatele nebo na příslušný odborový orgán.

Situace	Možnost krácení dovolené	Poznámka
Pracovní neschopnost během dovolené	Ano	Pouze dny pracovní neschopnosti se nezapočítávají do dovolené.
Neomluvená absence během dovolené	Ano	Dny neomluvené absence se nezapočítávají do dovolené.
Dohoda zaměstnance a zaměstnavatele	Ano	Dovolenou je možné krátit na základě dohody obou stran.
Překážky na straně zaměstnavatele (např. odstávka provozu)	Ne	V tomto případě by se dovolená neměla krátit.

Kratší dovolená u některých profesí

U některých profesí může dojít ke zkrácení dovolené. Zákoník práce stanoví, že zaměstnanci mají nárok na dovolenou v délce alespoň 4 týdnů za rok. Nicméně existují výjimky, kdy je možné dovolenou zkrátit. Krácení dovolené se týká například těhotných žen, kojících matek a zaměstnanců pečujících o dítě mladší 3 let. Tito zaměstnanci mají nárok na dovolenou v délce alespoň 4 týdnů, i když neodpracovali požadovaný počet odpracovaných dnů. Dále je možné zkrátit dovolenou v případě, že zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v průběhu kalendářního roku. V takovém případě mu náleží poměrná část dovolené. Dovolená se krátí i v případě, že zaměstnanec v průběhu roku ukončí pracovní poměr. V takovém případě mu náleží poměrná část dovolené za odpracované měsíce.